Téma planetárních andělů je jedno z nejvíce zapeklitých v okultní tradici. Jejich jména se v různých zdrojích podstatně liší, což způsobuje zmatek a nepochopení. Znalost těchto andělských jmen se stává relevantní v praktické magii, kdy jsou andělé přivoláváni kvůli akcím sedmi planet, kvůli pomoci s podřízením nižších duchů nebo během posvěcení talismanů ztělesňujících planetární síly.
Články
Ve slovníku moderních esoteriků se můžeme často setkat s takovými slovními spojeními, jako je „židovská Kabala“ a „západní Kabala“. Jinak řečeno, jde o vymezení hranic mezi kabalistickými studiemi realizovanými židovskými mystiky a mágy, které se rozvíjely v prostředí judaismu a kabalistickými díly západních okultistů, která nejčastěji nepatřila k judaismu a budovala si vlastní Cestu v souladu s integrální Západní esoterickou tradicí.
Původ a historie Kabaly jsou protkány různými legendami. Někteří tvrdí, že toto učení bylo předáno již Adamovi po jeho vyhnání z rajské zahrady. Jiní ho připisují Abrahamovi, který podle některých sestavil známou kabalistickou knihu – Sefer Jecira (ספר יצירה). Další mluví o zjevení Kabaly společně s darováním Tóry na hoře Sinaj. Vycházejíce z posledního tvrzení, by měla být Kabala zkoumána jako jedna z několika částí ústní Tóry.
Mnozí, kteří přichází k magické literatuře a grimoárům, se diví tomu, že v nich démoni nesou plně lidské tituly. Například, při listování stránkami „Goetie“ – první knihy ze souboru slavných „Menších klíčků Šalamounových“, se zde setkáváme s démony-králi, vévody, markýzy, rytíři, atd. Taková klasifikace připomínající strukturu středověké feudální společnosti navádí myšlenky k tomu, že autor knihy jednoduše přenesl svoje představy do neviditelného světa duchů. Ostatně, pokud si položíme otázku, zda může (či zda musí) mezi démony existovat skutečně nějaká hierarchie hodností? – tak po malém průzkumu dojdeme k zajímavým závěrům. V tomto článku se pustíme do objasnění tohoto tématu.
„Strom života“ je hlavní a nejznámější model Kabaly. Demonstruje vzájemné rozpoložení deseti (někdy jedenácti) sfirot a cest neboli kanálů, které je spojují. Tento model byl postupně vypracován židovskými mystiky a zformuloval se k 16. století. Poslední staletí se aktivně používá nejen v kabalistické literatuře, ale i v západním okultismu, školách magie, v Tarotu, zřídka v astrologii a v esoterické psychologii.
Tarotová sada, známá jako „Rider Waite Tarot“, je dnes tou nejznámější a nejpopulárnější na světě. Nicméně málo kdo ví, jaká práce stojí za její zrozením, a jaký objem znalostí v sobě zahrnuje. Bude spravedlivé poznamenat, že ideovým autorem této sady byl jeden člověk – známý anglický okultista, zednář a spisovatel Arthur Edward Waite, a umělkyní, která ztvárnila karty dle jeho instrukcí, byla Pamela Colman Smith. A proto by bylo správnější, pojmenovat tuto sadu „Waite Smith Tarot“. Co se týká Ridera, tak víme, že byl vydavatelem, který zajistil první tři vydání této sady. Nemá žádný vztah k vývoji ani malování karet, a následně se vydáváním těchto karet začali zabývat zcela jiní lidé, a proto se jeho jméno uvádí do názvu této sady nezaslouženě.
V tomto článku se podíváme na to, jak horoskopy některých národů na Zemi odrážejí vztahy vlády, lidí a náboženství. K tomu budeme potřebovat pochopit, které planety jsou za tyto jevy zodpovědné. Použijme definice sféry planetárních vlivů, jak jsou uvedeny v knize "Světová astrologie" (autoři M. Bagent, N. Campion, C. Harvey).
K výkladu symbolů vyskytujících se na tarotových kartách se přistupuje ze zcela různých úhlů pohledů. Často mnozí autoři uchopí jeden pro ně srozumitelnější symbol, na jehož základě se snaží interpretovat ostatní symboly jakožto jeho pokračování. V rámci takového přístupu se nejdříve snaží odhalit spojitost s nějakým již dobře známým a dlouho existujícím systémem symboliky, například, s jedním ze světových náboženství či starodávných mytologií.