Sefer Gimel – Kniha třetí

V tomto seferu najdete fyzická cvičení zaměřená na posílení těla a udržení optimálního energetického stavu. Ačkoli cvičení mohou mít významný léčivý efekt na celý organismus, pro ty, kteří se věnují duchovní praxi, je jejich hlavním úkolem udržet rovnováhu mezi duchovním a fyzickým aspektem člověka.

Fyzická cvičení

Tato soustava představuje soubor jednoduchých cvičení zaměřených na posilování kloubů, páteře, svalstva i cévního systému krku a hlavy.   

Cvičení:

1.1 Začněte tím, že necháte hlavu volně klesnout dolů, až se dotkne hrudníku. Následně ji pomalu otáčejte směrem k jedné straně, až dosáhnete mírného záklonu dozadu, ale nikoli úplného záklonu. Poté se vraťte do výchozí pozice a otáčejte hlavu stejným způsobem směrem k opačné straně. Pro každou stranu opakujte alespoň pětkrát. Během cvičení se snažte, aby svaly krku a ramen, které nejsou přímo zapojeny do pohybu, zůstaly maximálně uvolněné.

1.2 Provádějte rychlé, ale zároveň opatrné, otáčky hlavou z jedné strany na druhou. Hlavu otočte tak, aby směr vašeho pohledu byl kolmý k směru vašeho těla, tedy brada by měla být přímo nad ramenem. Pak rychle otočte hlavu o 180° a podívejte se na opačnou stranu. Tyto pohyby provádějte po dobu 10-20 vteřin. Během cvičení můžete cítit mírné zatřesení hlavy a mozku.

1.3 Po dokončení cvičení 1.2 pokračujeme podobným způsobem, ale tentokrát provádíme pohyby hlavou vertikálně – směrem nahoru a dolů. Pokud po předchozím cvičení cítíte závrať nebo potřebujete si odpočinout, dopřejte si krátkou pauzu, dokud se nebudete cítit lépe.

1.4 Provádíme horizontální pohyby s rukama. Rychle rozpažíme ruce směrem do stran a mírně dozadu, takže se lopatky sblíží, a poté ruce opět stáhneme a spojíme před sebou na úrovni hrudníku. Toto opakujeme 10-20krát.

1.5 Provádíme kruhové pohyby s rukama. Nejprve zvedneme ruce nad hlavu, poté je směřujeme dolů před sebe, přičemž si zachováváme natažené lokty a zápěstí. Ruce vedeme kolem těla až za záda, a následně je zase vrátíme do výchozí polohy nad hlavou. Každý prst tak ve vzduchu kreslí kruh, jehož středem je ramenní kloub. Tento pohyb provádíme svižně 10-20krát v jednom směru a poté stejný počet opakování v opačném směru.

1.6 Provádíme náklony směrem k zemi. Ve vzpřímeném postoji s nohama pevně na zemi začneme naklánět trup vpřed směrem k zemi. Ruce držíme natažené a pokoušíme se jimi dosáhnout až k podlaze. Důležité je nepohybovat koleny; celý náklon by měl probíhat díky pohybu v dolní části zad. Pokud nám tělo nedovolí dosáhnout rukama až na zem, nakloníme se jen do té míry, jak to jde. Cílem je postupem času dosáhnout země nejen prsty, ale v ideálním případě i celými dlaněmi. Provedeme 10 opakování.

1.7 Zvedneme se na špičky nohou a zároveň natahujeme ruce směrem vzhůru. Poté se prudce vrátíme na paty. Tento pohyb poskytne mírný otřes naší páteři a základní části hlavy. Provedeme 10 opakování.

Komentáře: Při přípravě na toto i další cvičení je důležité dodržovat několik zásadních doporučení. Předně by se mělo cvičit alespoň 2 hodiny po jídle a po cvičení bychom měli počkat minimálně 15 minut, než znovu začneme jíst. Je také klíčové zajistit přísun čerstvého vzduchu během cvičení. Pokud cvičíme v interiéru, doporučuje se mít alespoň mírně otevřená okna. V zimních měsících je sice nutné být opatrnější, ale pokud jsme aktivní a cvičíme, obvykle se dostatečně zahřejeme a cvičení většinou netrvá déle než 15-20 minut. Dále je vhodné mít během cvičení na sobě co nejméně oblečení, aby kůže mohla volně dýchat. Tím maximalizujeme prospěšné účinky cvičení a stimulujeme funkce těla. Jakýkoliv cvik, který nám připadá obtížný, bychom měli vykonávat v rámci našich možností a snažit se postupně dosahovat lepších výsledků.

Cvičením 1.2, 1.3 a 1.7 je třeba věnovat zvláštní pozornost, jelikož jsou všechna spojena s prudkým pohybem, který naše tělo otřásá. Pokud cítíte potenciální riziko pro své zdraví, je důležité cvičit s opatrností a mírněji. Přínos těchto cvičení je významný - posilují hlavu a páteř a připravují nás pro efektivnější meditační a energetickou praxi v budoucnosti. Pro ty, kteří nejsou fyzicky cvičit zvyklí, může intenzivní provádění náročných mentálních cvičení a meditací vyvolat závratě či zatemnění vědomí. Proto je důležité se věnovat současně jak duchovnímu, tak fyzickému rozvoji, aby tělo mohlo správně přijímat a využívat duchovní energii.

Rozvoj cvičení: Při provádění každého cvičení je vhodné postupně zvyšovat počet opakování v souladu s naším individuálním rozvojem. Cílem je dosáhnout stavu, kdy i při nejnáročnějších cvičeních pociťujeme co nejmenší napětí. Vědomě bychom měli uvolňovat svaly, které v daném cvičení nepotřebujeme. Snažme se také udržet mysl zaměřenou na aktuální pohyb těla a zabránit rozptýlení myšlenek. I když toto soustředění není nezbytné, zkušenost ukazuje, že pokud přistupujeme k cvičení s jasným mentálním zaměřením, dosahujeme rychlejších a efektivnějších výsledků. Proto bychom se měli před zahájením cvičení naladit na myšlenku posílení našeho zdraví a kondice. Takový přístup z cvičení činí vnější manifestaci našeho vnitřního záměru a přináší optimální výsledky.

2. Tato sada cvičení, známá jako "Oko znovuzrození" (v České republice často označovaná jako "Pět Tibeťanů"), posiluje tělo a přináší ozdravné a omlazující účinky. Sestává z pěti jednoduchých cviků, které je doporučeno provádět postupně. Pokud je to nezbytné, můžete mezi jednotlivými cviky vložit krátkou pauzu o délce 2-3 minuty.

2.1 Cvičení: Postavte se rovně a vystřete ruce vodorovně tak, aby byly v linii s rameny. V této pozici udělejte několik otáček celým tělem kolem své osy, začínajíc zleva doprava, tedy ve směru hodinových ručiček. Pokud pocítíte závrať, zastavte se a vyčkejte, dokud nepominou pocity nevolnosti. Po krátké pauze pokračujte k dalšímu cvičení v sérii.

Komentáře: Toto cvičení posiluje vestibulární aparát a zvyšuje odolnost vůči mentální zátěži. Je také považováno za metodu, která podporuje pohyb energetických vírů tvořících lidskou auru a podporuje tak zdraví jednotlivce. Směr otáčení odpovídá přirozenému směru těchto energetických vírů. Abychom po točení rychleji stabilizovali svůj stav, doporučuje se přiložit ruce k očím a pečlivě je prohlédnout – to nám pomáhá rychleji se vrátit do normálu.

Rozvoj cvičení: Pro začínajícího studenta obvykle stačí 3-6 otoček, než začne pociťovat závrať. Je doporučeno začít s tímto počtem otoček. Avšak s pokračující praxí je vhodné každých několik dní přidávat 1-2 otočky. Cílem je postupně dosáhnout až 21 otoček v jedné sérii bez přestávky.

 

 

2.2 Cvičení: Lehneme si rovně na záda na tvrdý podklad. Ruce položíme podél těla s dlaněmi otočenými dolů a prsty spojenými. Poté zvedneme hlavu směrem k hrudníku, takže se brada dotýká hrudní kosti. Současně se zvednutím hlavy pozvedáme také nohy kolmo k tělu do pravého úhlu (90°) nebo je můžeme zvednout ještě více směrem k hlavě. Poté opatrně vrátíme hlavu i nohy zpět do výchozí polohy. Tento pohyb opakujeme potřebný opakování, po kterých si dáme krátkou pauzu a následně přejdeme k dalšímu cvičení.

Komentáře: Pro tento cvik je ideální mít pevný podklad. Důležité je, aby podklad nebyl příliš měkký, takže měkká postel se pro tento účel nehodí. Na druhou stranu by neměl být ani příliš tvrdý či chladný. Nejvhodnější je provádět cvičení na podlaze s cvičební podložkou nebo s tenkou dekou, případně na pevném lůžku. Klíčovým aspektem správného provedení tohoto cviku je mít nohy plně narovnané. Pokud se nám to však nedaří, můžeme mít kolena mírně pokrčená a postupem času je narovnávat, až budou zcela rovné.

Rozvoj cvičení: Můžete začít s 3-6 opakováními daného cviku a postupně tento počet zvyšovat až na 21 opakování. Jakmile se začnete s cvikem stávat zručnějšími, začněte koordinovat dech s pohybem: při zvedání hlavy a nohou se nadechujete, a při pokládání hlavy a nohou vydechujete. Takto synchronizujte dech s pohybem po celou dobu cvičení.

 

 

2.3 Cvičení: Výchozí pozicí je klečící postoj. Dlaně rukou položte na zadní část beder, nohy držte ve vertikální poloze a rozevřete je do šířky boků. Ohněte se dopředu tak, jak to jen dovolí vaše rovnováha, přičemž se snažte dotknout bradou hrudníku. Následně se prohněte co nejvíce dozadu, zatímco hlavu zakloníte a vypněte hrudní koš dopředu. Vraťte se do výchozí pozice a opakujte cvičení podle potřeby.

Komentáře: Doporučuje se toto cvičení vykonávat v klidném tempu. Hlouběji se prohýbat dopředu a dozadu nám přinese větší prospěch z cvičení. Příliš rychlé tempo může ztížit stabilizaci těla v bodě, kde je již těžké udržet rovnováhu.

Rozvoj cvičení: Začněte s 3-6 opakováními a postupně navyšujte až na 21 opakování. Po několika úvodních cvičeních je důležité synchronizovat dech s pohybem. Při prohýbání dozadu dělejte hluboký nádech a při ohýbání dopředu vydechujte.

 

 

2.4 Cvičení: Začínáme v sedě na rovném podkladu s nataženými nohama, které jsou od sebe vzdáleny přibližně na šířku ramen. Ruce máme vedle sebe s dlaněmi opřenými o zem poblíž hýždí. Páteř je vzpřímená a hlava skloněná tak, aby se brada dotýkala hrudníku. Poté zakloníme hlavu dozadu a zvedneme trup do horizontální polohy v jedné linii s boky. Ruce a holeně nám slouží jako opěrné body, podobně jako nohy u stolu. Po provedení potřebného počtu opakování pokračujeme k dalšímu cvičení.

Komentáře: U tohoto cvičení je klíčové, aby se dolní část těla efektivně zvedla od země a vytvořila jednotnou linii s celým tělem. Během pohybu vzhůru je ideální zapojit a zpevnit všechny svaly, zatímco při pohybu dolů je dobré je postupně uvolňovat. Stejně jako u předešlých cvičení je třeba dbát na některé zásady a doporučení pro správné provedení.

Rozvoj cvičení: Podobně jako u minulého cvičení začínáme s 3-6 opakováními a postupně se snažíme dosáhnout až 21 opakování. Po zvládnutí základní techniky cvičení je důležité synchronizovat dech s pohybem: při zvedání těla směrem vzhůru se nadechujeme a při návratu do výchozí polohy vydechujeme.

 

2.5 Cvičení: Výchozí poloha: ležíme na podlaze obličejem dolů, opíráme se o dlaně rukou a prsty na nohou. Záda máme prohnutá do oblouku směrem vzhůru, a hlavu lehce zakláníme zpět. Poté pomalu skláníme horní část těla dolů tak, aby se brada dotýkala hrudníku, zatímco pánev vytáčíme a zvedáme vzhůru, což připomíná tvar obráceného písmene V. Po tomto pohybu se postupně vracíme zpět do výchozí polohy a cvičení opakujeme podle potřeby.

Komentáře: Zásadním aspektem tohoto cvičení je, abychom v horní i dolní pozici měli s podlahou (či jakýmkoliv jiným povrchem) kontakt pouze dlaněmi rukou a prsty nohou. Hrudník a břicho by měly zůstat ve vzduchu, a to i v momentě, kdy máme záda a hlavu zakloněnou dozadu. Pro začátečníky může být vhodné postavit nohy i dlaně širší než je šířka ramen, přičemž dlaně by měly směřovat vpřed. Klíčové je v obou polohách maximálně prohnout záda, zejména v počáteční fázi cvičení. Je důležité zapojit do pohybu především spodní část zad, hrudní páteř a oblast ramen.

Rozvoj cvičení: Stejně jako u dřívějších cviků, doporučujeme začít s 3-6 opakováními a postupně zvyšovat až k cílovým 21 opakováním. Po prvotních pokusech je důležité synchronizovat dech s pohyby. Při zvedání pánve nahoru se nadechujeme a při návratu do výchozí polohy vydechujeme.

3. Následující sada cvičení vyžaduje schopnost krátkodobě zadržovat dech. Jejím hlavním cílem je postupně nabíjet a posilovat specifické části těla. Stejně jako předchozí sada může i tato být zařazena do každodenního cvičebního režimu.

Cvičení:

3.1 Začneme s rukama přitáhnutýma k hrudníku, provedeme hluboký nádech a dech zadržíme. Poté prudce vysuneme ruce třikrát dopředu, třikrát nahoru a třikrát do stran. Následně se vrátíme do výchozí pozice a plně vydechneme. Pokud to naše fyzická kondice dovoluje, cvičení opakujeme několikrát.

3.2 Stojíme vzpřímeně s nohama na šířku ramen a rukama položenýma na bocích. Uděláme hluboký nádech a zadržíme dech. Poté pravou nohu pokrčíme v koleni, přitáhneme ji k hrudníku a prudce ji vystřelíme směrem dopředu. Nohu poté vrátíme zpět k zemi. Týž pohyb opakujeme s levou nohou. Než vydechneme, měli bychom tento pohyb s oběma nohama zopakovat třikrát.

3.3 Postavíme se s nohama vedle sebe. Provedeme hluboký nádech a zadržíme dech. Při zachování co nejrovnějšího trupu postupně ohýbáme kolena a pomalu se klesáme dolů, dokud se našimi hýžděmi nedotkneme pat. Následně se opět postupně zvedneme do stoje. Celý pohyb opakujeme 2 až 3krát před tím, než vydechneme.

3.4 Lehneme si na pevný, rovný povrch s hlavou směřující vzhůru. Ruce máme složené a zkřížené za hlavou. Provedeme hluboký nádech a zadržíme dech. Přitom zvedneme horní část těla do sedu, přičemž se snažíme nepoužívat ruce k podpoře. Po dosažení sedící pozice se opět pomalu vrátíme do ležící polohy. Tento pohyb opakujeme 2 až 3krát, než provedeme vydechnutí.

3.5 Lehneme si na pevný, rovný povrch s obličejem směřujícím dolů. Ruce máme položené u hrudníku, dlaně směřující k zemi. Provedeme hluboký nádech a zadržíme dech. Přitom se odrazíme rukama od podlahy, zdvihajíc tělo nahoru, přičemž se opíráme pouze o dlaně a prsty na nohou. Po dosažení horní pozice se opět pomalu vrátíme do ležící polohy. Tento pohyb opakujeme 2 až 3krát, než provedeme vydechnutí.

Komentáře: V konečné fázi všech dříve popsaných cvičení je naším hlavním cílem synchronizovat fyzickou aktivitu s vizualizací životní energie, jež se šíří v našem těle. Proto je nezbytné, abychom nejprve zvládli samotnou fyzickou část cvičení, a teprve poté můžeme postoupit k jeho dokonalejší podobě. V návaznosti na cvičení s zadrženým dechem a vizualizací se studentům doporučují knihy "Sefer Alef" a "Sefer Bet", kde najdou relevantní pokyny. I když tato cvičení provádíme bez vizualizace a zadržení dechu, může nám jako výborná rozcvička a prostředek k posílení fyzické kondice.

Rozvoj cvičení: Jakmile získáte základní praxi a dovednosti v cvičeních, která byla popsána, měli byste se zaměřit na jejich spojení s vizualizací energie proudící tělem. Při inhalaci je důležité si jasně představovat, jak životní energie proudí do vás z okolního prostředí. Během zadržení dechu se tato energie přesune do těch částí těla, které jsou v daném cvičení aktivní. Například v cvičení 3.1 to jsou ruce, v 3.2 nohy atd. Během cvičení je klíčové vyvinout silnou vizualizaci o posilování a zdraví orgánů, které jsou cílem této energie. A když vydechujete, měli byste mít pevné přesvědčení, že vaše snaha byla úspěšná. Doporučuje se opakovat každé cvičení několikrát podle vašich fyzických schopností a postupně zvyšovat počet opakování.

 

 

Sefer Bet – Kniha druhá

V tomto seferu jsou popsána základní cvičení, která umožňují navýšit svůj energetický potenciál, naučit se lépe procítit pohyb energie v těle a připravit se na praxi vyšší úrovně. Čím větší je energetický potenciál člověka, tím většího úspěchu dosáhne v jakékoliv práci. Tento soubor cvičení obsahuje navození hluboké relaxace, dechovou gymnastiku a aktivní vizualizaci. Student může cvičení praktikovat v jakémkoliv pořadí, pokud jsou splněny předběžné požadavky.

Životní energie

1. Napětí v jakékoliv oblasti těla přitahuje pozornost a vůli (často nevědomky). Tímto způsobem svalové napětí udržuje vědomí v těle a zároveň ho uzavírá všemu, co se nachází vně. Kvůli přemíře zbytečného napětí se energie v těle začíná zpomalovat a občas vytváří bloky v určitých částech těla. Schopnost vstupovat do hluboké relaxace umožňuje tyto bloky odstranit a otevřít se objemnějšímu energetickému toku.

1.1 Předběžné požadavky: Žádné.

Cvičení: Je potřeba si lehnout na záda na rovný povrch (postel, karimatka apod.), položit ruce podél těla, nesvírat prsty a zcela natáhnout nohy. Je nutné se pokusit najít nejpohodlnější pozici, aby se člověk cítil pohodlně co nejdéle. Je dobré, aby bylo v místnosti šero nebo úplná tma. Oči jsou zavřené. Představujeme si, jak přes naše nohy pomalu vstupuje do celého těla proud teplé tekutiny nebo páry a směřuje směrem k hlavě, procházeje každou částí těla – chodidla, holeně, kolena, bedra, pánevní oblast, břicho, hruď, ramena, krk a hlava. V souladu s tím, jak se proud postupně dostává do dalších částí těla, je třeba postupně tyto partie uvolňovat a odevzdávat se klidnému a uvolňujícímu vlivu tepla. Z hrudní části se proud rovněž rozšiřuje do rukou a postupuje až ke konečkům prstů. Každý prst na každé ruce uvolňujeme samostatně a následně uvolňujeme ještě jednou celou dlaň a celou ruku. V hlavě proud proniká do každého svalu a uvolňuje čelisti, tváře, oči, čelo a celou horní a zadní část. Ve výsledku je potřeba, aby byly všechny části těla maximálně uvolněné. Když je proces u konce, tak je potřeba ještě jednou projít naší pozorností celé tělo a ujistit se, zda jsou opravdu všechny části uvolněné, a pokud ne, tak je ještě uvolníme. Zůstaneme v tomto stavu ležet kolem tří minut, následně uděláme tři hluboké nádechy a výdechy, pak pomalu vstaneme a ukončíme cvičení.

Komentář: Představa teplé substance rozlévající se po celém těle automaticky navodí stav uvolnění. Je však možné si při tom pomáhat sugescí typu „Moje nohy se uvolňují“. Důležité je naučit se dávat svalům rychlý a jednoduchý příkaz k uvolnění, aby mohly snadno přejít do tohoto stavu. K tomu vede dlouhodobá praxe, která je během prvních etap založena na vizualizaci a sugesci. Když jsou oči uvolněné, jsou lehce pootevřené s malou mezerou mezi víčky. V běžném stavu by bylo udržování pootevřených očí extrémně nepohodlné, ale ve stavu relaxace se to děje automaticky. Po uvolnění svalů čelisti se čelist lehce posune dolů, avšak rty zpravidla zůstávají u sebe. Je důležité provádět cvičení v teplém prostředí a dbát na to, aby v místnosti nebyl průvan. Když je organismus uvolněný, je mnohem náchylnější k nachlazení, které mohou průvan a chlad způsobit. Na začátku se během pokusů o navození relaxace můžete velmi jednoduše nechtěně propadnout do spánku. Tento spánek bude trvat maximálně několik minut (poloha těla je totiž dost nepřirozená a spát dlouho v této pozici tělo není zvyklé) a po probuzení můžeme pokračovat od fáze, ve které byl proces přerušen.

Rozvoj cvičení: Po mnoha pokusech s procesem relaxace si svaly tento stav „zapamatují“ a budou do něj přecházet snadno a rychle. Je důležité naučit se na příkaz uvolňovat celé svalové partie a dosahovat požadovaného stavu relaxace rychle a bez upadání do spánku.

1.2 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.1 (provedené několik dní po sobě).

Cvičení: Proveďte všechny kroky z předchozího cvičení a poté si představte, jak ležíte ve velkém jezeře s teplou a láskyplnou vodou. Tato voda očišťuje celé vaše tělo a naplňuje ho životní energií a zdravím. Při nádechu si představujeme, jak voda z jezera láskyplně omývá každou část našeho těla ze všech stran. Při výdechu se zcela odevzdáváme tomuto blahodárnému prostředí, jsme připraveni se v něm rozpustit, což nám pomáhá se ještě více uvolnit.

Komentáře: Mysl má schopnost do určité míry řídit naše tělo, může například vydat příkaz k napnutí či uvolnění konkrétního svalu. Avšak pro dosažení hluboké relaxace je nezbytné uvolnit i samotnou mysl. Musíme se osvobodit od obav, stresu a dočasně zapomenout na všechny problémy. Kromě fyzického uvolnění je tedy klíčová i příprava psychická. Ponoření do popsaného jezera, či jiného podobného scénáře, nám napomáhá k dosažení potřebného psychického stavu pro hlubokou relaxaci.

Rozvoj cvičení: Cílem tohoto cvičení je dosahovat potřebného stavu co nejrychleji. Dále je třeba eliminovat veškeré nepříjemnosti či faktory, které narušují relaxaci; tyto faktory často závisí na jednotlivci a odhalují se s praxí. Dalším klíčovým prvkem je schopnost zůstat v klidném a uvolněném stavu, vypnout mysl a během celého procesu ignorovat rušivé elementy. Pro efektivní ukončení cvičení je vhodné využít budík s jemným zvoněním. Takové nastavení nám umožní plně se soustředit na cvičení, aniž bychom museli sledovat čas. Je důležité, aby zvuk budíku nebyl příliš hlasitý nebo náhlý, protože v uvolněném stavu vnímáme vnější podněty intenzivněji.

1.3 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.2 (praktikované po dobu několika týdnů).

Cvičení: Postupujeme podle všech fází cvičení 1.1, což po delším tréninku můžeme zkrátit a věnovat se méně času každé části těla. V duchu se poté ponoříme do pocitu, že jsme v náručí Boha, v nesmírné vesmírné Lásce, jež nás obaluje a proniká naším tělem. Tato láska je nekonečná, bezvýhradná a nesouvisí s našimi činy či vlastnostmi. S každým nádechem nás tato láska naplňuje a rozlévá blaženost do naší mysli, smyslů a celého těla. Při výdechu se tato harmonie šíří do všech buněk, kolik jen dokážou přijmout, a zbytek se vrací zpět do obklopujícího božského prostoru. Tento proces neustále opakujeme.

Komentáře: V tomto cvičení, na rozdíl od představy o jezeře, se plně odevzdáváme naprosté božské lásce. Jelikož tato láska je absolutní a bez hranic, potenciál cvičení je rovněž neomezený. Čím hlouběji se student dokáže spojit s touto božskou náručí, tím větší svobodu získává jeho vědomí. V běžné realitě naše vědomí hlídá naše tělo, reaguje na vnější podněty a chrání nás. Avšak když se během cvičení hluboce ponoříme do božské lásky, osvobozujeme své vědomí od potřeby bdělosti a kontroly. V ideálním scénáři, zejména v kombinaci s dalšími technikami, může cvičení vést k astrální projekci či cestování v jiných rovinách existence. Je však klíčové zajistit, abychom byli během cvičení naprosto nerušeni, vzhledem k hlubokému odevzdání se a ztrátě kontroly.

Rozvoj cvičení: Ponoření se do pocitu "rozpouštění v Bohu" může mít hluboký vliv, pokud se mu plně odevzdáme. Přesto je na počátku doporučeno ponořit se do tohoto pocitu pouze v omezené míře, v závislosti na individuálních zkušenostech studenta. Je vhodné nastavit budík, aby nás upozornil, když cvičíme příliš dlouho. Je zásadní si uvědomit, že hluboká relaxace a zážitek božské radosti nesmí bránit našemu každodennímu životu a povinnostem. Pokud tento nevyvážený stav nastane, měli bychom se vrátit k základním cvičením a neuspěchat s prohlubováním relaxace, dokud nejsme schopni harmonicky spojit relaxaci s běžným životem. Osobnost, která je v rovnováze a dokáže si udržet harmonii mezi různými aspekty života, může dosáhnout hlubší relaxace. Tento hluboký stav pak přináší intenzivní energii, kterou člověk prožívá ve své plné podstatě.

2. Dýchání není jen procesem výměny kyslíku a oxidu uhličitého. Při každém nádechu člověk přijímá nejen kyslík, ale také jemnou energii, která vstupuje do jeho bytosti. Různé duchovní tradice tuto energii označují různými jmény, ať už je to astrální světlo, prána či ód. Efektivní vstřebávání této energie je spojeno s tím, jak člověk dýchá a jak je schopen své dýchání koordinovat. Rytmické a hluboké dýchání může pomoci lépe tuto energii absorbovat a rovnoměrně ji distribuovat po těle.

2.1 Předběžné požadavky: Žádné.

Cvičení: Pro dosažení hlubokého a úplného dýchání je třeba zvládnout techniku třífázového dechu. Při nádechu začneme naplňováním spodní části plic, kdy bránice směřuje dolů a břicho se vyklenutím posunuje ven. Následuje střední část plic, při níž se rozšiřuje hrudník. Závěrečná fáze nádechu zaplňuje horní část plic, přičemž se ramena a klíční kosti lehce zdvihnou. Tímto způsobem procházíme břišním, hrudním a klíčním dechem. Důležité je, aby všechny fáze byly propojeny bez přerušení. Při naplněných plicích začneme s výdechem, přičemž postupujeme v opačném pořadí: od horní části plic, přes střední až k dolní části. Doporučuje se 10-30 takových hlubokých nádechů a výdechů v sérii. Pro nejlepší výsledky je dobré tento proces pravidelně opakovat, a postupem času se stane součástí vašeho dýchacího rytmu i během dalších pokročilých cvičení.

Komentáře: V běžné rutině většina lidí dýchá povrchově, což nevyužívá celý kapacitní potenciál plic. Při omezeném zapojení spodní části plic může vzniknout hromadění oxidu uhličitého, který se nevydýchává, což může oslabit tělo a ztížit jeho detoxikaci. Proto je doporučeno praktikovat alespoň několik minut hlubokého dýchání denně, což přináší revitalizující účinky. Díky hlubšímu dýchání se také do těla dostává větší množství jemné energie spolu s kyslíkem. Cílem tohoto cvičení je vybudovat návyk hlubokého dýchání a posílit hrudní svaly, které mohly zůstat v průběhu času oslabené či nevyužité.

Rozvoj cvičení: Cílem je, aby se hluboké a plné dýchání stalo automatickým a nepotřebovalo zvláštní soustředění. Je prospěšné praktikovat toto dýchání v různých situacích, aby se stalo součástí našeho běžného života a mohli jsme tak čerpat jeho osvěžující výhody. Nicméně je důležité být si vědom kvality vzduchu v prostředí, kde se nacházíme. V oblastech s vysokým znečištěním je doporučeno dýchat povrchněji, aby se minimalizoval přísun škodlivých částic do plic.

2.2 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 2.1 (praktikované po dobu několika dní).

Cvičení: Zaujměte pohodlné sezení na zemi s nohama zkříženýma. Ujistěte se, že je vaše páteř rovná a udržujete se ve vzpřímené poloze. Ruce klidně položte na svá kolena. Začněte hlubokým nádechem, který trvá 8 vteřin, tak, aby se zapojily všechny části vašich plic. Pak stejně dlouhým výdechem, opět trvajícím 8 vteřin, vydechněte. Pokračujte v tomto rytmickém dýchání bez přestávky mezi nádechy a výdechy. Udržujte tento rytmus 5 minut, poté můžete cvičení zakončit.

Komentáře: Ve Vesmíru je vše v konstantním pohybu a každý objekt vibruje svou vlastní frekvencí. Rytmus je klíčem k rezonanci s těmito frekvencemi. Když člověk udržuje konzistentní rytmus v dýchání, jeho tělo začne s tímto rytmem vibrovat. Toto harmonické spojení může zesílit energii v těle a nabít ho novou silou. Pro snazší udržení tohoto rytmu a počítání vteřin můžeme využít tikající hodiny, do jejichž rytmu se začneme synchronizovat.

Rozvoj cvičení: Při dýchání hraje klíčovou roli svalová výdrž, protože procvičenější dýchací svaly nám umožňují zpomalovat dýchací cyklus. Když se naučíme efektivněji využívat vzduch, náš tělo začne získávat více energie z každého nádechu a výdechu. To zahrnuje minimalizaci nepotřebných procesů, jako je např. intenzivní myšlení. Cílem je prodloužit délku nádechu a výdechu, začínající od 8 vteřin a postupně se snažit dosáhnout až 20 vteřin pro oba. Rovněž je důležité postupně prodlužovat dobu cvičení z pěti minut na dvacet minut. Začínající budou tento proces vnímat jako cvičení v disciplíně a posilování, ale postupem času, když rezonance s vybraným rytmem roste, začne energetický dopad cvičení být více patrný. Zatímco zkřížené nohy jsou pro většinu lidí pohodlné, v józe však existují specializovanější pozice, jako je lotosová pozice apod. Ti, kteří chtějí v této disciplíně dosáhnout většího pokroku, by měli zvážit další specializovanou praxi.

2.3 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 2.1 a 2.2 po dobu 10 minut.

Cvičení: Lehněte si na klidné místo, ideálně na postel. Začněte tím, že úplně uvolníte všechny svaly těla. Procházejte svým vnitřním pohledem každou částí těla a ujistěte se, zda někde necítíte napětí. Jakmile je tělo plně uvolněno, začněte se soustředit na rytmické dýchání. Dýchejte do hloubky a udržujte konzistentní rytmus: 8 vteřin nádech a 8 vteřin výdech. Důležité je také uklidnit mysl, zbavit se rušivých myšlenek a naplno se soustředit jen na proces dýchání. Po uplynutí 15 minut můžete cvičení ukončit a věnovat se svým dalším aktivitám s obnovenou energií a klidnou myslí.

Komentáře:

Efektivita relaxačního cvičení je úzce spojena s hloubkou relaxace, kterou student dosáhne. Pokud máte zvládnuté pokročilé techniky, jako jsou cvičení 1.2 a 1.3, dosáhnete ještě větších výsledků. Během cvičení může být mysl narušena spontánním tokem myšlenek, což může negativně ovlivnit jeho průběh. Pokud jste již zvládli techniky z "Sefer Alef", které se zaměřují na zastavení myšlenkových procesů, budete mít větší šanci na úspěch.

Dýchání by mělo být rytmické a plynulé, připomínající spíše kruhový pohyb než jednotlivé fáze. Kombinace hluboké relaxace a rytmického dýchání může vytvořit v těle silný energetický náboj, čímž se stane mocným akumulátorem životní energie. Nicméně je důležité si uvědomit, že v tomto cvičení se nepoužívá hluboké dýchání, protože by vyžadovalo intenzivní zapojení svalů. Proto je zde preferováno povrchní dýchání. Až pokročilí studenti mohou zkoušet hluboké dýchání během cvičení, ale je klíčové udržovat hlubokou relaxaci.

Rozvoj cvičení:

V počátečních fázích rytmického dýchání je důležité věnovat pozornost správnému rytmu, což může znamenat určitý stupeň mentálního napětí. Jakmile si však tělo na rytmus zvykne, proces se stane automatickým, a nemusíte již počítat sekundy mezi nádechy a výdechy. Když se tento rytmus stane automatickým, můžete se plně ponořit do hluboké relaxace a zažít hlubší výhody cvičení, jako je načerpání energie a pocit sounáležitosti celého těla.

Pro dosažení těchto hlubších výhod je důležité postupně prodlužovat dobu trvání cvičení. Počátečních 15 minut by mělo být postupně zvýšeno na 20 minut a dále, dokud není možné relaxovat a dýchat rytmicky po dobu až 30 minut. Je důležité zorganizovat si čas tak, aby bylo možné toto cvičení provádět bez pocitu spěchu nebo tlaku času.

2.4 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 2.2 po dobu 10 minut.

Cvičení: V tomto cvičení je klíčové kombinovat rytmické dýchání s kontrolovanými zádržemi. Sednete si do pozice, jak je popsáno v cvičení 2.2, a připravte se na hluboké dýchání.

1. Nádech: Začněte hlubokým nádechem na 8 vteřin, přičemž se snažíte co nejvíce zapojit kapacitu plic.
2. Zádrž po nádechu: Jakmile dosáhnete plné kapacity plic, zadržte dech na 4 vteřiny.
3. Výdech: Pomalu vydechněte vzduch z plic během 8 vteřin.
4. Zádrž po výdechu: Po vydechnutí zastavte a zadržte dech znovu na 4 vteřiny.

Celý tento cyklus by měl trvat 24 vteřin. Tento vzor dýchání a zádrží by měl být opakován po dobu 5 minut. Cvičení nejen zvyšuje kapacitu plic, ale také podporuje větší uvědomění dechu a kontroly nad dýchacími procesy.

Komentáře: S tímto cvičením si student postupně osvojuje techniku zadržování dechu, která se mu bude hodit v dalších pokročilejších technikách. Cvičení mu umožní hluboce prožít vliv každé fáze dýchacího procesu. Hlavním cílem tohoto cvičení je naučit se v krátkých intervalech fungovat bez přístupu k čerstvému kyslíku a současně disciplinovat své vědomí a svaly, aby byly schopny efektivně zastavit běžný proces rozšíření a zúžení plic.

Rozvoj cvičení: Stejně jako u ostatních dýchacích cvičení se doporučuje studentům postupně prodlužovat dobu trvání dýchacího cyklu. Je však důležité zachovat stejný poměr mezi jednotlivými fázemi cyklu. To znamená, že od rytmu 8-4-8-4 by se mělo postupovat k 10-5-10-5, poté k 12-6-12-6 atd. Rovněž je vhodné postupně zvyšovat celkovou dobu cvičení od původních 5 minut až na 20 minut nebo déle.

3. Cvičení z předešlých částí slouží jako základ pro pokročilejší praxi. Očekává se, že student již dobře ovládá své dýchání, má schopnost vizualizovat energie a může se plně soustředit na vizualizaci. Kombinací těchto dovedností nejen posiluje své zdraví a zvyšuje svoji energii, ale také přitahuje do svého života různé pozitivní vlivy.

3.1 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 2.4 o rytmu 12-6-12-6 po dobu 10 minut.

Cvičení: Sedněte si do pozice popsáné ve cvičení 2.2, ale s malým rozdílem: pravá ruka by měla být u obličeje s prostředníkem a ukazovákem dotýkajícími se čela. Uzavřete pravou nosní dírku pomocí palce a nadechněte se levou dírkou po dobu 4 vteřin. Následně, aniž byste otevřeli pravou dírku, uzavřete levou dírku pomocí prsteníčku a malíčku a zadržte dech 16 vteřin. Následně otevřete pravou dírku (levou ponechte zavřenou) a vydechněte 8 vteřin. Proveďte nádech pravou dírkou po 4 vteřiny, zádrž oběma dírkami 16 vteřin a výdech levou dírkou 8 vteřin. Toto je jeden cyklus. Opakujte tento cyklus alespoň 6krát.

Komentáře: Toto cvičení, známé v józe jako "Anuloma Viloma", vyžaduje schopnost zadržet vzduch v plicích. Během této zádrže byste měli usilovat o zastavení myšlenek a vnímání energie v těle i vědomí. Především střední fáze dýchacího cyklu, kdy je vzduch zadržován, je ideální pro zastavení mentálních procesů a maximální absorpci energie z nádechu. Nádech a výdech jednou nosní dírkou pomáhají aktivovat specifické energetické kanály. Tradice spojuje pravou dírku se Sluncem a levou s Lunou. Během zádrže vzduchu můžete s nabytou energií manipulovat, což bude hlavním tématem následujícího cvičení. V tuto chvíli je hlavním úkolem studenta naučit se prožívat dlouhé období zádrže a být otevřen všem pocitům, které toto cvičení přináší.

Rozvoj cvičení: Pro studenty, kteří považují rytmus 4-16-8 za náročný, je k dispozici kratší varianta 3-12-6. V tomto cvičení je klíčové udržování poměru mezi nádechem, zádrží a výdechem, což je 1:4:2. S tímto poměrem v mysli je možné postupně prodlužovat každou fázi cyklu, s cílem dosáhnout například rytmu 10-40-20. Rovněž byste měli postupně prodlužovat celkovou dobu cvičení až na 30 minut a více.

3.2 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 3.1 po dobu 10 minut.

Cvičení: Při provádění cvičení 3.1 si intenzivně představujte, jak během nádechu do vašeho těla proudí vyživující energie z okolního prostředí. Tato energie by měla mít zlatou nebo světle růžovou barvu a vypadat jako světlo nebo mlha. Během nádechu rychle naplňuje vaši hruď. Poté se během zádrže postupně šíří po celém těle, až k prstům na nohách a rukou. Při výdechu se nadbytečná energie uvolňuje, ale všechny pozitivní účinky zůstávají v těle a s každým dalším cvičením se zesilují. Po šesti kompletních cyklech s touto vizualizací můžete cvičení ukončit.

Komentáře: Ve skutečnosti je životní energie všude kolem nás. Není omezena žádným konkrétním místem. Důležité je, jak je člověk na tuto energii naladěn. Vizuální představa funguje jako signál pro naše podvědomí, aby bylo připraveno přijmout tuto energii. Spolu s vizualizací se postupem času objevují i různé pocity, jak duchovní, tak fyzické. Abychom mohli plně vnímat rozprostírání energie v našem těle, je nezbytné, aby technika dýchání byla dokonale zvládnuta a nepřinášela žádné komplikace. Každá fáze dýchání má svůj specifický účel. Nádech nám umožňuje přijímat energii určitého typu, zádrž tuto energii adaptuje a sblíží s naším tělem, zatímco výdech aktivuje energii a přináší výsledky.

Rozvoj cvičení: Čím delší zádrže vzduchu dosáhneme, tím intenzivněji prožíváme energii a její vizualizaci. Tím pádem se efekt celého cvičení násobně zvyšuje. Proto bychom měli postupně prodlužovat jednotlivé fáze dýchacího cyklu dle vzoru z cvičení 3.1. V tomto návodu se zaměřujeme na energii zdraví. Zdraví je prioritní, neboť tvoří základ pro duchovní práci na jemnějších úrovních. Díky pravidelnému cvičení této techniky se zdravotní stav studenta postupně zlepšuje a řeší se specifické zdravotní problémy. Dále je možné pomocí podobné metody posilovat svou radost, lásku, vůli k překonání životních výzev a stimulovat různé schopnosti a vnitřní síly. Energetický přísun může být vnímán nejen z okolí, ale i přímo od Boha či vyššího zdroje naší duše. Na tomto principu stojí praxe vyšších duchovních technik. Studentům, kteří tento stupeň dosáhnou, doporučujeme experimentovat s různými variacemi tohoto cvičení a objevovat jeho plný potenciál.

Sefer Alef – Kniha první

V tomto Seferu je představena řada cvičení zaměřených na rozvoj mentálních sil. Cvičení jsou uspořádána podle vzrůstající obtížnosti, přičemž každé z nich často slouží jako esenciální základ pro následující cvičení. Přesto může každý student vybrat a zařadit do svého programu jakékoliv cvičení, pokud splňuje jeho předběžné požadavky.

Síla mysli

1. Na počátku je třeba naučit se ovládat myšlenky a cíleně zaměřovat mysl. V běžném stavu vědomí lidskou myslí prochází nekontrolovaný, spontánní a chaotický tok myšlenek, jenž s sebou nese náhodné vzpomínky, dialogy s imaginárními postavami, sekvence kdysi slyšené hudby a mnoho dalšího. Aby bylo možné zvládnout první techniku, je nutné dokázat zastavit tento tok myšlenek a poté aktivovat sílu mysli k zaměření na konkrétní vybrané téma.

1.1 Předběžné požadavky: Žádné.

Cvičení: Je třeba vybrat hmotný předmět malých rozměrů, který se vejde do ruky. Pozorujte tento předmět ve vašich rukou po dobu pěti minut a stanovte si cíl, že během této doby se budete soustředit výhradně na něj. Pro správné nasměrování cvičení si pokládejte otázky jako: „Jaký je účel tohoto předmětu? Jak funguje? Z jakého je materiálu?“ Jakákoliv odbočka ve vašem myšlenkovém toku by měla být okamžitě přerušena a měli byste se rychle vrátit k myšlenkám na předmět. Úsilí věnované návratu myšlenek na správnou cestu přispívá k tréninku základní úrovně mentální koncentrace.

Komentáře: Držení předmětu v rukou a soustředěný pohled na něj podporuje koncentraci myšlenek. Smyslové orgány ovlivňují naši mysl do určité míry, a pokud necháme naše zrakové, sluchové a jiné smysly nevyužité, mohou naše myšlenky začít bloudit. V tomto cvičení využíváme zrak a hmat, aby nás podpořily v prvních fázích tréninku. Aby nás během cvičení nerušily žádné zvuky, je vhodné provádět jej v úplném tichu nebo s ušními špunty.

Rozvoj cvičení: S postupem času je vhodné postupně prodlužovat dobu trvání cvičení v souladu s vaším pokrokem. Namísto původních pěti minut můžete cvičení prodloužit nejprve na 10 a poté na 15 minut. Ideální je cvičit každý den a po uplynutí pěti dnů přidávat každý den jednu minutu navíc. Pokud narazíte na potíže během cvičení, můžete postupovat pomaleji, ale je důležité vyčlenit pro cvičení každý den trochu více času, aby bylo vašemu (pod)vědomí jasné, že se opravdu chcete zdokonalit.

1.2 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.1 po dobu deseti minut.

Cvičení: Provádíme v podstatě stejný úkon jako v cvičení 1.1, avšak tentokrát předmět nevidíme a nedržíme ho v rukou, pouze si ho vizualizujeme. Oči máme zavřené a ruce i tělo udržujeme v klidovém stavu.

Komentáře: Vzhledem k tomu, že nám ve cvičení nenasvědčují smyslové orgány, je trénink o něco náročnější. I zde je nezbytné omezit jakékoliv rušivé vlivy, jako jsou zvuky apod. Není podstatné předmět představovat s úplnou přesností, ale je mnohem důležitější udržet na něm koncentraci mysli. Vizuální obraz v naší představě je klíčový zejména proto, aby podporoval koncentraci.

Rozvoj cvičení: Cílem je dosáhnout délky cvičení 15 minut. Po několika úspěšných pokusech s fyzickým předmětem byste měli zkusit soustředit se na abstraktní pojmy: 15 minut koncentrace na tématech jako „počasí“, „práce“, „odpočinek“ atd. Následně přejděte k ještě abstraktnějším pojmun jako jsou „láska“, „pokora“, „moudrost“, „krása“ atd. Vyšší abstraktnost pojmů obvykle vyvolává více asociací, což může snadněji rozptylovat vaši koncentraci. Proto se těmto abstraktnějším pojmům věnujeme až po osvojení a zvládnutí základní koncentrační dovednosti.

1.3 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.2 po dobu patnácti minut.

Cvičení: Postup zůstává stejný jako v předešlém cvičení, ale během cvičení je třeba ostře přesměrovat koncentraci na jiné téma. Je proto důležité mít předem připravená dvě nesouvisející témata. Po 5-7 minutách od zahájení cvičení je třeba okamžitě přepnout téma z prvního na druhé. Po dalších 5-7 minutách se vrátíte k prvnímu tématu a pokračujete v myšlenkovém toku přesně od místa, kde byl přerušen při první změně tématu, a pokračujete, jako by nedošlo k žádné změně tématu, a vydržíte tak dalších 5-7 minut.

Komentáře: V tomto cvičení už máme tři intervaly o délce minimálně 5 minut, takže je nezbytné už ovládat patnáctiminutovou koncentraci na libovolné téma. Toto je podmínka stanovená v předběžném požadavku pro toto cvičení. Náhlá změna témat nám pomáhá ověřit, zda jsou naše myšlenky skutečně pod naší kontrolou. Ve předešlých cvičeních, kde jsme se soustředili pouze na jedno téma, jsme získali určitou setrvačnost a naše myšlenky se pohybovaly v konkrétně vymezené dráze. V tomto cvičení je třeba tuto setrvačnost překonat. Proto je při přepínání témat důležité pečlivě zkontrolovat, zda se do nového tématu neprosákla ani jedna myšlenka z předešlého tématu. Navíc, když se vracíme na stejné místo, kde byl myšlenkový tok přerušen, procvičujeme kontrolu nad celým mentálním procesem a podřizujeme naší vůli i paměť. Jako téma pro koncentraci je možné zvolit materiální předmět, jako v jednom z předešlých cvičení, abstraktní pojem, úryvek z knihy nebo článku, nebo srovnání dvou různých objektů.

Rozvoj cvičení: Je užitečné naučit se vykonávat toto cvičení po dobu 30 minut. Pokud se nám cvičení daří, může být vhodné rozšířit počet témat ze dvou na tři nebo čtyři a přepínat mezi nimi v předem stanovených časových intervalech. Během zdokonalování tohoto cvičení je vhodné experimentovat s výběrem dvou velmi zajímavých témat a jednoho či dvou zcela nezajímavých. U zajímavých témat bude obtížné mysl od nich odtrhnout, zatímco u méně zajímavých bude těžké udržet soustředění. Právě překonáním těchto výzev můžeme dosáhnout mistrovství.

2. V této fázi je klíčové zvládnout ovládání mentální síly do takové míry, aby koncentraci nebylo možné narušit žádnými vnějšími podněty prostřednictvím smyslových orgánů. Student by se měl naučit ponořit do svého vnitřního světa a na vůastní povel se izolovat od vnějších rušivých elementů. Také by měl být schopen se do tohoto stavu kdykoli znovu vrátit, pokud to bude požadovat.

2.1 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.2 po dobu deseti minut.

Cvičení: Vydejte se na místo s vysokou úrovní hluku a mnoha rušivými zvuky, vyberte si krátký text, přečtěte si ho a pokuste se ho zapamatovat hned po prvním přečtení. Následně si ho v myšlenkách nebo nahlas zopakujte.

Komentáře: Zvuky z okolí nás budou rušit a zároveň působit jako rozptýlující faktor, který pomůže rozvinout naše mentální schopnosti na vyšší úroveň. V tomto cvičení nejde o to udržovat soustředění na textu a snažit se nepřijít o pozornost ani na vteřinu (i když by to samozřejmě bylo užitečné), ale hlavní význam má práce s naší pamětí. Pointou je, že čím lépe jsme schopni soustředit naši mysl, tím snáze si text zapamatujeme. Pokud se necháme rozptýlit vnějšími zvuky a hlukem, naše paměť bude fungovat méně efektivně a recitace textu z paměti nebude úspěšná. Správně odříkaný text nám tak poslouží jako test, který vyhodnotí úspěšnost této praxe.

Rozvoj cvičení: Existují tři směry, kterými lze rozvíjet tuto praxi. Prvním směrem je postupné prodlužování textu, které vyžaduje stále větší schopnost ochrany před rušivými vlivy během čtení a pamatování. Tím se také naučíme "rozšiřovat vnitřní prostor" pro uchování vybraných informací. Druhým směrem je zvyšování přesnosti při recitaci textu. Přestože ze začátku pravděpodobně nebudeme schopni odříkat text s úplnou přesností, časem se můžeme naučit zvyšovat tuto přesnost a správně odříkat celý text. Tím se zdokonaluje kvalita koncentrace a naučíme se dodávat myšlenkám jemné reliéfní formy, které utváří podobu textu. Tato praxe také fenomenálně zlepší naši paměť. Třetím směrem, a to je pro nás jeden z nejdůležitějších cílů, je vyhledávat místa s velkým hlukem, zejména místa, kde lidé diskutují o velmi zajímavých tématech a kde bychom sami měli co říci, ale během cvičení se zcela soustředíme na koncentraci, zapamatování a přeříkání textu. Je také vhodné vyhledávat místa, kde hraje příjemná hudba, kterou je třeba zcela ignorovat. Takový rozvoj nám pomáhá dosáhnout větší mentální síly a vytvořit z naší mysli neviditelnou zbraň, která bude velmi užitečná pro získání okultní síly v budoucí praxi.

2.2 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.2 po dobu patnácti minut. Schopnost řešit matematické úlohy s použitím násobení (Pokud ještě neovládáte danou schopnost, připravte se na cvičení tak, že se naučíte malou násobilku a potrénujete si ji s pomocí propisky na papíře).

Cvičení: Ve cvičení 2.1 stanovených podmínkách začněte v myšlenkách násobit různá čísla. Předem si na papír napište několik párů větších čísel, vezměte si tento papír a vydejte se na rušné místo. Tam se soustředíte, začnete v myšlenkách násobit tato čísla a výsledky si budete zapisovat na papír. Po ukončení cvičení zkontrolujte správnost vašich výsledků.

Komentáře: Hlavním ukazatelem úspěšnosti tohoto cvičení je přesnost výsledků. Pokud hluk a rušivé elementy nejsou účinně potlačeny, může být tato praxe neuskutečnitelná, nebo můžete udělat chyby.

Rozvoj cvičení: Jako rozšíření cvičení 2.1, kde je cílem vybírat stále náročnější podmínky, je potřeba postupně zvyšovat velikost čísel, která budete násobit spolu. Začněte s dvěma dvoumístnými čísly (10-99) a postupem času násobte dvoumístné číslo s trojmístným, následně trojmístné s trojmístným atd. Vzhledem k tomu, že násobení probíhá ve vaší mysli, je nezbytné si pamatovat průběžné výsledky jednodušších násobení, ze kterých se skládá celá úloha. Proto s každým násobením větších čísel, zejména ve rušném prostředí, náročnost cvičení exponenciálně roste. Cílem je dosáhnout toho, aby například ve deseti párech čísel vybraných pro toto cvičení nebyla žádná chyba. Postupem času je potřeba zvyšovat množství párů čísel (a tím i délku cvičení) tak, abyste se neustále vyzývali k většímu úsilí a zdokonalování.

3. Kromě rozvíjení čisté mysli je esenciální také pracovat na své schopnosti vizualizace – na umění vytvářet a udržovat obrazy v mysli podle vlastního přání, pozorovat je, měnit, přidávat či odebírat detaily a tak dále. Zatímco čistá mysl je spojena s mentální úrovní (světem Brija), vizualizace má hlubší vazbu k astrální úrovni (světem Jecira). Ovládnutí této astrální úrovně nám otevře dveře k dovednosti efektivně zasazovat semena idejí ve vyšších světech, čímž umožní jejich růst a manifestaci ve formě konkrétních změn a událostí v naší materiální realitě.

3.1 Předběžné požadavky: Žádné

Cvičení: V klidné pozici se zavřenýma očima si vizualizujte po dobu 5 minut jedno z písmen abecedy, jež je umístěno na pozadí kontrastní barvy. Cílem je udržet obraz jasný a stabilní bez jakýchkoli deformací či změn během celého cvičení. Pokud začne obraz během cvičení jakkoliv měnit svou formu nebo barvu, použijte svou vůli k návratu obrazu zpět do původního stavu.

Komentáře: Přibližně stejné vnitřní vlivy, které působily odvádějící myšlenky a překážely během cvičení koncentrace, mohou také zasahovat do jasnosti vizuálního obrazu. Obraz se může různými způsoby deformovat, a čím více je student nespokojený s výsledkem cvičení, tím více se vizualizace bude bránit jeho vůli. Proto je důležité před cvičením dosáhnout co největšího zklidnění, což je kritické i pro předchozí cvičení koncentrace. Na začátku používáme písmena abecedy, neboť je snazší pracovat se symboly, které jsou nám dobře známé a často se s nimi setkáváme (čtení je pro lidi přirozené, takže písmena jsou nám velmi známá). Navíc je meditace s písmeny integrovaná do některých cvičení, pro která se touto praxí můžeme řádně připravit. Pozadí by mělo být jednobarevné a vždy kontrastní vůči barvě samotného písmene, aby byl okamžitě zřejmý jakýkoliv cizí vliv.

Rozvoj cvičení: Postupně přecházíme k složitějším obrazům – začneme si představovat dvě písmena, poté tři a tak dále. Zaměříme se také na výběr nekonvenčních obrazů, které překračují stereotypy – různé geometrické figury a podobně. V rámci tohoto cvičení je důležité směřovat k tomu, abychom nevybírali komplexní a mnohobarvé obrazy zobrazující předměty z běžné reality. U těchto obrazů je těžší sledovat přesnost a důkladnost práce naší představivosti, protože nás mohou samy o sobě zaujmout. Také je nezbytné postupně prodloužit dobu cvičení na 15 minut.

3.2 Předběžné požadavky: Žádné

Cvičení: Zaměřte se na vybraný předmět, poté zavřete oči a snažte se ho vizualizovat tak, jak jste ho viděli ve skutečnosti. Po chvilce oči znovu otevřete a pozorujte reálný předmět, zatímco porovnáváte, jak se liší od vaší vytvořené představy. Následně znovu zavřete oči a pokuste se vylepšit svoji představu, opravit případné nepřesnosti a vizualizovat předmět ještě přesněji s ohledem na všechny předešlé chyby. Cílem je maximalizovat přesnost vizualizace tak, aby vaše představa co nejvíce odpovídala reálnému předmětu.

Komentáře: V tomto cvičení je kladen důraz nejen na kontrolu vůle, ale také na schopnost zapamatovat si vizuální vjem z vnějšího světa. Namísto vytváření obrazu od nuly jej zachycujeme prostřednictvím našeho zraku, po čemž následně aktivujeme naši vizualizační schopnost a začneme tento obraz postupně upravovat, zdůrazňovat a ladit, aby byly odstraněny všechny nesrovnalosti.

Rozvoj cvičení: V tomto cvičení se postupně přechází od jednoduchých předmětů, jako jsou sklenice, propiska či lžíce, k předmětům složitějším, jako je obraz nebo vzor koberce. Finálním cílem je rozvinout tuto schopnost až na úroveň, kde je možné zachytit celý pohled na krajinu, která obsahuje jak blízké, tak vzdálené předměty. Je důležité věnovat pozornost i malým detailům, již od jednodušších cvičení. Například při vizualizaci klíče je třeba promítnout do představy i všechny jeho zoubky. Postupem času by měl být snížen počet pokusů (otevírání a zavírání očí) potřebných k dosažení úplné shody mezi skutečným a vizualizovaným obrazem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pamatování si a vizualizaci vzhledu obličejů do nejmenších detailů, což je užitečné při posílání energie na vzdálenost konkrétním lidem. Pokud tuto schopnost neovládáte, doporučuje se používat fotografii osoby pro lepší vizualizaci.

3.3 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 3.1 po dobu 5 minut.

Cvičení: Toto cvičení zahrnuje vizualizaci objektu ve vaší představě a následně manipulaci s tímto objektem podle předem stanoveného programu. Cílem je donutit objekt k pohybu nebo ke změně ve třech hlavních aspektech: barvě, formě a poloze. Každou z těchto vlastností objektu můžete zkoumat zvlášť, dokud nedosáhnete žádoucího výsledku. Například můžete začít s měněním barvy objektu, poté s měněním jeho formy a nakonec s měněním jeho polohy. Jakmile se stane každý z těchto aspektů ovladatelným, můžete je propojit v jednom cvičení, kde budete objekt manipulovat všemi třemi způsoby současně. Tímto způsobem cvičení pomáhá rozvinout schopnost vizualizace a kontroly nad mentálními obrazy, což je důležité pro zvýšení vaší mentální síly a ovládání vašich myšlenek a představivosti.

Komentáře: Tato fáze cvičení zdůrazňuje důležitost předchozího rozhodnutí o změnách, kterým chcete představovaný objekt podrobit. Tím je zajištěno, že jakékoli změny, které nastanou během cvičení, jsou výsledkem vašeho vědomého úsilí, nikoli rušivých vlivů. Rozhodnutím se předem o specifických změnách můžete také zabránit tomu, abyste udělali kompromisy nebo tolerovali nežádoucí změny ve vizualizovaném obraze. Tato předchozí rozhodnutí vám také pomáhají udržet jasný cíl a zaměření během cvičení, což může pomoci ve vašem pokroku v rozvoji schopnosti vizualizace a kontroly nad vašimi mentálními obrazy.

Rozvoj cvičení: Postupně si vybírejte složitější objekty a rozvíjejte je až ke komplexním živým obrazům. Často je mnohem snazší si představit tyto obrazy než jednoduché geometrické formy. A právě v tom spočívá chyták: je nutné se dobře naučit vizualizaci jednoduchých nezajímavých objektů a kontrolovat jakékoliv jejich změny. Totéž je třeba provádět i s komplexnějšími obrazy, aby nás nepohltily. Proto je vhodné si předem zvlášť zvolit barvy, tvar a polohu, abychom byli jisti, že se nám při změně barvy nemění tvar apod. Často totiž bývá složitější udržet obraz beze změn než samotné změny provádět. Proto je toto cvičení zaměřeno na zdokonalení představivosti – učíme se vytvářet prostor pro změnu jednoho faktoru a při tom zachováváme naprosto beze změn faktory ostatní. Samozřejmě pokud si vybíráme složitější obrazy a chceme je rovněž měnit ve všech parametrech, musíme pořád zachovávat úplnou kontrolu.

4. V této fázi je hlavním cílem osvojit si pasivní stav mysli, což znamená úplnou absenci myšlenek. Jakýkoliv úsudek musí být zcela odstraněn, a všechny myšlenkové procesy, ať již spontánní nebo kontrolované (které jsme trénovali v předešlých fázích), musí ustoupit. Ovládnutí této techniky nám otevře cesty k vnímání subtilnějšího světa a umožní nám s ním komunikovat.

4.1 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 1.2 po dobu 10 minut.

Cvičení: Na počátku cvičení se soustřeďte na samotné myšlenky. Považujte každou myšlenku za zahuštěnou část vašeho mentálního těla. Postupným ředěním myšlenek toto tělo začne nabývat na jemnosti a průhlednosti. Nejdříve se soustřeďte na jednu myšlenku, kterou opakujte několikrát za sebou, poté udělejte pauzu na několik sekund a nechte mysl zcela volnou – jen pozorujte a zkoumejte výsledky vašeho snažení. Následně znovu aktivujte mysl a opět se soustřeďte na myšlenku, kterou opakujte vícekrát za sebou, a poté udělejte další pauzu. Pokračujte ve cvičení, dokud nebudete schopni udělat opravdu dlouhé pauzy a zůstat úplně bez myšlenek.

Komentáře: Je důležité vytvořit si z myšlenky objekt koncentrace, a to podle stejného principu, jak tomu bylo v první části cvičení, kdy jsme si jako objekt vybrali konkrétní předmět. Toto nám umožní maximální přesnost při pozorování toho, co se odehrává na naší mentální úrovni. Také je velmi důležité zřetelně vnímat rozdíl mezi myšlením a uvědoměním. Pokud v naší mysli operujeme nějakými slovy či předměty, jedná se o myšlení. Uvědomění může probíhat samostatně někde na pozadí v tichu i při úplném utlumení myšlení. Pokud si uvědomujete i při absenci myšlení, znamená to, že jste neztratili kontrolu, neusnuli jste a ani jste se nezapomněli. Během krátkého okamžiku jste schopni ukončit tento stav a zcela ho změnit. K takovému druhu uvědomění se snažte směřovat. Úspěch u tohoto cvičení silně závisí na schopnosti použití dvou opačných procesů – koncentrace (napětí) a uvolnění. Když se soustředíme na myšlenku, aktivujeme tím naše mentální tělo. Když se uvolníme z koncentrace na tuto myšlenku, odprošťujeme energii od formy, ve které přišla (myšlenka), a ovládáme již samotnou energii. Tato energie bez obleku bude vyvolávat efekt uvědomělého mlčení, během kterého je myšlení zastaveno.

Rozvoj cvičení: Směřujte k tomu, aby se vaše pauzy, během nichž udržujete stav bdělého ticha, stávaly čím dál tím delšími. Při prvních pokusech je vhodné věnovat nějakou dobu přípravě cvičení – na začátku aktivně přemýšlejte o tom, jak budete myšlenky ovládat a jakým způsobem se naučíte myšlenky zastavovat. Postupně budete této přípravné fázi věnovat méně času a rychleji přejdete do stavu pasivity a absence myšlenek. Dále je potřeba naučit se dosahovat tohoto stavu dle vlastní vůle a kdykoliv, aniž byste se na to připravovali. Čím více budete tento stav poznávat, tím snazší bude jeho vyvolání.

4.2 Předběžné požadavky: Úspěšně zvládnuté cvičení 3.3 po dobu 10 minut.

Cvičeni: V tomto cvičení se stav pasivity dosahuje prostřednictvím vnímání vizualizovaného objektu. Na začátku je nezbytné si představit jednoduchý objekt pohybující se rovnoměrně, například rotující kruh (můžete na něj přidat nějaké značky, aby bylo zřejmé, že se otáčí). Po určité době se na tento objekt zaměříme a snažíme se, aby jeho pohyb upoutal veškerou naši pozornost (jako by se v něm mělo odehrát něco zajímavého). Následně tento kruh komprimujeme do jediného bodu a pokračujeme ve vnímání tohoto bodu s plnou pozorností. Poté je třeba pomocí naší vůle zcela odstranit i tento bod z naší vizualizace, aby nezůstalo nic jiného než černé pozadí, které pokračujeme vnímat a pozorovat. Následně již není nutné vnímat ani pozadí; postačí, když zůstaneme bez jakýchkoliv obrazů a myšlenek a budeme udržovat tento stav tak dlouho, jak je to možné.

Komentáře: U tohoto cvičení dosahujeme odpojení naší mysli prostřednictvím zaujetí se představovaným pohybem. Pokud přeneseme naši mysl do jakéhokoliv objektu a poté tento objekt necháme zmizet, mysl „odejde“ spolu s předmětem. Zde však není potřeba o objektu přemýšlet; stačí, když ho budeme usilovně vnímat. Je důležité nevpouštět žádné myšlenky a pokaždé, když se objeví, vrátit se k obyčejnému vnímání. Jelikož se toto cvičení opírá o úspěšné zvládnutí rozvoje představivosti, měl by student během první etapy udržovat jasnost a přesnost obrazu. Ve finále, po odstranění tečky a samotného pozadí, musí přetrvávat stav, během kterého zůstáváme v úplném prázdnu. Na rozdíl od cvičení 4.1 je zde ve finálním stavu mnohem větší míra pasivity, zatímco úroveň kontroly naopak klesá. Tento stav je vhodný pro vnímání vlivů přicházejících z vně. Tyto vlivy mohou něco vložit do prázdna, které jsme si vytvořili. Díky tomu, že jsme se během tohoto cvičení odpojili od fyzických vlivů, můžeme vnímat více vlivů duchovních. Na těchto principech spočívá telepatie, jasnovidnost atd.

Rozvoj cvičení: Naučte se rychle a jednoduše dosahovat tohoto stavu prázdna. Zvládněte to bez pohybujícího se kruhu, pouze s tečkou a jejím zmizením. A následně se naučte dostávat do tohoto stavu i zcela bez tečky.